|
|
COVID-19 pandemic in selected Ukrainian media
Kruhlova, Olena ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Pandemie COVID-19 ve vybraných ukrajinských médiích podává přehled ukrajinského mediálního systému se zaměřením na vlastnictví médií a jeho výsledky ve finálních publikacích. Výběrem tří různých typů vlastnictví: soukromá média, provládní média a média vlastněná opozicí jsme se podívali, jak média publikovala články o COVID-19 na samém začátku pandemie. Metodologickým základem této práce byl rámcový výzkum, který má odhalit trendy a způsoby prezentace informací o probíhající pandemii COVID-19 prostřednictvím analýzy titulků ve vybraných online mediálních zdrojích. Výsledky výzkumu rámcování odhalily, že rámce jsou skutečně přítomny v materiálech vybraných mediálních zdrojů na začátku pandemie. Bylo zjištěno, že reprezentace ramců se liší od původních předpokladů. Hlavní objevy odhalily, jak jsou soukromě vlastněná média náchylnější k šíření strachu a rámcům naděje, zatímco politicky propojená média byla statisticky méně náchylná publikovat cokoliv politicky zabarveného. Výsledky studie zdůrazňují důležitost mediální odpovědnosti v době lékařské krize a to, jak si široká veřejnost musí být kriticky vědoma nebezpečí dezinformací, zejména pokud jde o pandemii COVID-19.
|
|
|
Oligarchizace bez oligarchy: analýza zpravodajského vysílání TV Nova po změně vlastníka
Starková, Johana ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce s názvem Oligarchizace bez oligarchy: analýza zpravodajského vysílání TV Nova po změně vlastníka se zabývá aktuálně velmi diskutovanou problematikou mediální oligarchizace. Oligarchický model vlastnictví médií je trendem současného mediálního vlastnictví. Výzkum vlastnictví médií odpovídá na klíčové otázky, kdo sdělovací prostředky vlastní a jak jejich prostřednictvím případně uplatňuje svou moc. V roce 2020 se mezi mediální magnáty zařazuje podnikatel a miliardář Petr Kellner s jeho investiční skupinou PPF. Ziskem mediální společnosti CME začíná spravovat veškeré aktivity nejsledovanější komerční televize v České republice, kterou je TV Nova. Touto investicí dosahuje Kellnerova PPF obrovského vlivu. Tato práce si na základě kvantitativní obsahové analýzy klade za cíl zjistit, zda se ve zpravodajství této soukromé televizní stanice objevují tendence k upřednostnění témat podporujících obchodní či jiné ekonomické zájmy skupiny PPF. Výzkumný vzorek práce tvoří převážně reportáže ze zpravodajství vysílané na televizi Nova. Stěžejní zkoumanou hodnotou pro výzkum je analyzovaný časový prostor věnovaný skupině PPF v porovnání se společnostmi konkurenčními.
|
|
|
Mediální obraz Petra Kellnera po jeho smrti
Vachtl, Jiří ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem podnikatele Petra Kellnera po jeho smrti v roce 2021. Cílem práce je zjistit, jestli a jak se lišilo informování o Kellnerovi v hlavní zpravodajské relaci veřejnoprávní České televize a Televize Nova, kterou vlastnil zesnulý podnikatel a poté jeho dědicové. Práce v úvodu popisuje Kellnerův život, podnikání a také jeho rodinu. Podrobně informuje také o jeho smrti při havárii vrtulníku na Aljašce. Poté se již věnuje výzkumu. K tomu byla využita jak kvantitativní analýza reportáží o Kellnerovi v obou televizích, tak i kvalitativní metoda rámcování. Výzkum ukázal, že televize Nova věnovala zprávám o Kellnerovi téměř dvojnásobek času ve vysílání oproti České televizi. V reportážích také častěji zmiňovala Kellnerovy dobročinné aktivity.
|
|
|
Vývoj reklamy v deníku Mladá fronta DNES v letech 2012-2016
Samšuková, Jana ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Soukeník, Štěpán (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce Vývoj reklamy v deníku Mladá fronta DNES v letech 2012-2016 analyzuje vývoj a případné proměny inzerce v nejčtenějším seriózním českém deníku Mladá fronta DNES vydavatelství Mafra, a.s. v letech 2012-2016. Zejména se pak snaží odhalit trend v koncentraci reklamy, poměr původního redakčního obsahu a inzerce, provázanosti inzerce s grafickou či tematickou stránkou redakčního obsahu deníku nebo vývoj reklamních formátů a témat. Těchto zjištění je v práci dosaženo kvantitativní obsahovou analýzou, konkrétně tzv. emergent kódováním. V rámci nabídnutých teoretických poznatků je čtenář seznámen s aspekty ekonomického fungování médií, jakož i s teorií reklamy, fenoménem inzerce v tisku či jejím legislativním ukotvením. Autorka se taktéž dotýká fenoménu komercionalizace médií, a to i v prostředí českých médií. Část práce je rovněž věnována představení deníku Mladá fronta DNES, jeho historii a současné pozici na českém mediálním trhu. V druhé polovině práce je pak představena metodologie výzkumu, jeho design a vyhodnocení. Součástí této práce je i CD nosič s kódovací knihou i kódovacím archem.
|
|
|
Vztah vlastnictví a zpravodajských obsahů. Kvantitativní obsahová analýza bilancí let 2019 a 2020 v českých médiích
Bláhová, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vztah zpravodajského obsahu a vlastníků vydavatelství tištěných a online médií v České republice. V posledním desetiletí podléhá česká mediální scéna fenoménu zvaný oligarchizace, kdy dříve převážně zahraniční vlastníky postupně nahradili domácí mediální magnáti podnikající i v jiných odvětvích než v médiích. Teoretická část práce se věnuje oligarchizaci médií v zemích střední a východní Evropy a s ní spojeným hrozbám pro kvalitu žurnalistiky a demokracii jako takovou. V empirické části práce je provedena kvantitativní obsahová analýza bilančních článků uplynulých let 2019 a 2020, které vyšly v tištěných médiích pěti největších mediálních domů. Jednotkou pro analýzu je hodnotící zmínka, tedy pouze část bilančního článku, věnující se jedné události, osobnosti nebo trendu. Výsledná data byla testována nejen prostou analýzou relativní četnosti, ale jsou podrobena i Pearsonově Chí-kvadrát testu. Ten zkoumá vztahy kategoriálních proměnných. Následně byla provedena korespondenční analýza zaměřená na nejvýraznější asociace mezi mediálními domy a jednotlivými proměnnými. Z výsledků analýzy vyplynulo, že bilanční články u tří z pěti zkoumaných vydavatelství vykazují známky předpokládaných politických nebo ekonomických zájmů vlastníků. Nad rámec tohoto zjištění výsledky analýzy...
|
|
|
Mediální obraz politických protestů organizovaných spolkem Milion Chvilek
Sehnalová, Anna ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit vliv vlastnictví médií na vytváření mediálního obrazu spolku Milion Chvilek a protivládních protestů v roce 2019 v denících Lidové noviny a Hospodářské noviny, a to za pomocí komparativní obsahové analýzy. Lidové noviny jsou součástí mediálního domu MAFRA vlastněného aktuálním předsedou vlády Andrejem Babišem skrze svěřenské fondy. Denní tisk a periodika spadající pod tento vydavatelský dům se tak dostala do situace, kdy musela přinášet zpravodajství o protestech, které byly silně zaměřeny proti jejich de facto vlastníkovi. Veřejná diskuse kolem možného střetu zájmů Andreje Babiše provází českou společnost od jeho vstupu do politiky. Jedním z bodů této diskuse je právě Babišova silná pozice v mediálním průmyslu, která dle kritiků poskytuje potenciální možnost ovlivňovat veřejné mínění, což může přinášet nekalou konkurenční výhodu v politickém boji. Tato mediální analýza se pokusí na vybraném vzorku článků o protestech v roce 2019 poodhalit, do jaké míry se liší rozsah, tón a prostor daný různým účastníkům protestů, politickým a jiným veřejným aktérům v Lidových novinách od obsahu publikovaném v Hospodářských novinách, který je co do čtenosti a cílového čtenáře nejlépe srovnatelný. Hospodářské noviny jsou vydávány nakladatelstvím Economia, a.s. vlastněném Zdeňkem Bakalou,...
|
|
|
Babiš vs. Bakala. Komparace mediálního obrazu Zdeňka Bakaly v denících MF Dnes, Hospodářské noviny a Právo
Trojanová, Tereza ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza mediálního obrazu vlivného českého podnikatele Zdeňka Bakaly, který je zároveň majitelem společnosti Economia vydávající Hospodářské noviny. Bakala je jedním z úzké skupiny tuzemských miliardářů, kteří za poslední dekádu zcela převzali kontrolu nad nejvýznamnějšími mediálními domy a tím i všemi celostátními deníky. Zařadit mezi ně lze i politika Andreje Babiše, jehož příchod na mediální trh po akvizici skupiny Mafra byl nevýznamnějším momentem pro vzestup tzv. oligarchizace tuzemských médií. Změny ve vlastnictví českých médií vyvolaly podezření, že si tito novodobí mediální magnáti pořídili média s cílem hájit své ekonomické a politické zájmy. Obavy panují hlavně z důvodu, že by mohli ovlivňovat obsah médií a tím narušit redakční svobodu a ohrozit tak i fungování celého mediálního systému. Svou mocí nad médii mohou působit na veřejné mínění, které média z velké části formují. Tato práce proto ověřuje, zda vlastníci svého vlivu v médiích využívají. Důkazem pro to bude analýza mediálního obrazu Zdeňka Bakaly. Předmětem zkoumání bude nejprve způsob, jakým o něm informovaly jeho vlastní Hospodářské noviny a určit, jak se jeho mediální obraz liší ve srovnání s jinými deníky. Dále výzkum zjišťuje, jestli o Bakalovi referoval deník MF Dnes pod více či méně přímou...
|
|
|
Svoboda slova 2.0 - pojetí svobody slova u současných českých novinářů
Ostrá, Alžběta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Magisterská práce nazvaná Svoboda slova 2.0 - pojetí svobody slova u současných českých novinářů se zabývá aktuálním pojetí fenoménu svobody slova v českém mediálním prostředí, konkrétně v oblasti periodického tisku. Kontext svobody slova práce zkoumá sociologického a filozofického pohledu, právního řádu, jenž svobodu projevu českých médiích reguluje. Důraz je kladen na roli tisku v cké společnosti a potřebu svobody slova pro její správné fungování. Nejsou opomenuty ani vlivy zasahující do novinářské autonomie a fenomén autocenzury jako významné restrikce omezující novinářskou svobodu projevu. Práce nabízí aktuální stav svobody slova dle neziskových organizací Freedom House a Reporters Without Borders a zaměřuje se i na nedávné kauzy spojené s ovlivňováním mediálního obsahu ze strany vlastníků České republice. Provedený výzkum předkládá názory 10 etablovaných českých novinářů a potvrzuje předpoklady řady zahraničních studií, tj. že významnými omezujícími slova jsou především ekonomické subjekty jako inzerenti či mediální partneři, a také sami novináři vlastní autoregulací.
|
|
|
Komparativní analýza obrazové složky magazínu Reportér a projektu Echo24
Weingartová, Michaela ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zmapovat obrazový obsah v projektech Echo 24 a Reportér a pomocí analýzy zjistit, jak s fotografiemi pracují. Projekty Echo24 a magazín Reportér vznikly v roce 2014 jako reakce na dramatickou proměnu vlastnictví na českém mediálním trhu. Tato proměna měla dopad i na fotožurnalisty, protože noví majitelé mají tendence na fotografiích spíše šetřit. I proto jsem se rozhodla vyzkoumat, jak s fotografií zacházejí nově vzniklé tituly. Abych problematiku zasadila do širšího kontextu, věnuji se v první části žurnalistické fotografii a popisuji český mediální trh a jeho proměny od roku 1989. V práci se také krátce věnuji vzniku podobných projektů, jako jsou Echo24 a Reportér. V druhé sekci pomocí kvantitativní obsahové analýzy zjišťuji, jaké typy fotografie tyto projekty ve svých tištěných verzích nejčastěji používají a v jaké míře spolupracují s fotožurnalisty. Získaná data doplňuji o dotazníkové šetření se členy redakce a s fotožurnalisty. V diplomové práci jsem zjistila, že projekty Echo24 a Reportér reprezentují dva odlišné přístupy k zacházení s novinářskou fotografií. Echo24 má spíše manažerské chování a na fotografiích šetří. Magazín Reportér by se dal naopak definovat jako ochránce novinářských a fotožurnalistických hodnot. I přes vznik nových titulů tlak na...
|
|
|
Komentáře českých deníků věnujících se české vládní krizi probíhající v dubnu a v květnu 2017
Hrubý, Dominik ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Práce Komentáře českých deníků věnující se české vládní krizi probíhající v dubnu a květnu 2017 analyzuje názorové texty publikované v denících Hospodářské noviny, Právo a Mladá fronta DNES v období od 27. dubna od 26. května 2017 věnující se v té době probíhající vládní krizi. Teoretická část práce vedle jiného rozebírá fenomén vlastnictví médií a jeho koncentrace. Pozornost je věnována rovněž proměně českého stranického systému v posledních letech, která je nesporně relevantním faktorem také pro politickou žurnalistiku. Použitými metodami jsou kvalitativní a kvantitativní obsahová analýza textů. Práce sleduje četnost pokrytí sledovaného tématu a především převládající postoj komentátorů jednotlivých deníků ke třem hlavním aktérům vládní krize - ministru financí Andreji Babišovi, premiéru Bohuslavu Sobotkovi a prezidentu Miloši Zemanovi. Výsledky analýzy jsou zasazeny do kontextu vlastnictví jednotlivých deníků, primárně s ohledem na fakt, že faktickým vlastníkem MF DNES je skrz svěřenské fondy právě ministr Andrej Babiš.
|
host ::
RSS.